Přede mnou poklekni....

Autor: Tomáš Vodvářka | 10.6.2021 o 22:47 | Karma článku: 13,13 | Prečítané:  878x

Omlouvám se virtuálně Bohumilu Říhovi, že jsem si vypůjčil název jeho historické trilogie. On se nám tady na Zemi totiž rozmohl takový nešvar.

Jak známo, vše začalo tím, že při policejním zákroku v USA zemřel člověk, což by se stát nemělo a to ani v případě, že jde o delikventa. Pokud není policista ohrožován na životě předmětným pachatelem, kdy je použití sebeobrany zcela na místě a případná smrt pachatele by měla po prověření inspekcí skončit jako uzavřený případ bez následků pro policistu, měl by život i toho nejhoršího lumpa být zachován.

Policista není vykonavatelem trestu smrti, o stanovení výšky trestu rozhodne v civilizované zemi soud a to výlučně dle práva.

Jak známo, smrt George Floyda vyvolala doposud nevídanou odezvu v podobě hnutí BLM. Ponechávám bez komentáře soudní proces s policistou, stejně jako výši finanční náhrady, kterou obdržela jeho rodina i další excesy v hnutí BLM, o nichž píšou média.

Z nejasných důvodů se součástí této etapy začaly odehrávat podivné scény, kdy občan bílé pleti poklekává buď dobrovolně nebo i z donucení, před občanem černé pleti. Údajným důvodem je rasismus bílého člověka. Tento nešvar se dále rozšířil i do jiných zemí světa, kde kupříkladu fotbalový tým před zápasem provede tentýž úkon. Na jedince, kteří odmítnou při veřejném vystoupení pokleknout, se nahlíží jako na provokatéry. Ve známém zápase Glasgow Rangers versus Slavia byl za nedokazatelný trestný čin rasistické urážky (osobně občas termín opice používám rovněž a nemám pocit, že jde o rasismus) jeden fotbalista postižen stopem na 10 zápasů, zatímco likvidační zákrok útočníka soupeře na brankáře Slavie (který mohl skončit jeho smrtí), byl "oceněn" podstatně mírněji.

Existují samozřejmě rasistické urážky, které se týkají přímo barvy pleti (věřím, že všechny rasy na světě jsou schopny "ohodnotit" tu jinou svým způsobem). Tyto nadávky jsou samozřejmě nepřípustné. Nicméně, odprošování za to, že jsem "bílý", nebo "černý", případně "žlutý", páchne rasismem na sto honů daleko. Dějiny otrokářství jsou staré jak lidstvo samo, otroci byli už ve starém Egyptě, do otroctví se dostávaly celé národy (dějiny Židů jsou dějinami otroctví). I Slované a další rasy jednu dobu tento výnosný byznys provozovali bez jakýchkoliv morálních zábran. Cítit vinu za cosi, co se odehrávalo před 200 lety v USA (tedy zhruba 8 generací nazpět), je vhodné ponechat jen na těch, kteří to tak vnímají, nicméně mnoho jich asi nebude. Myslím, že dnešní svět (vyjma těch opravdu zaostalých zemí kdesi v hloubi Afriky), se na otrokářství dívá jako na cosi odpudivého, co je naštěstí již dávno pryč, stejně jako dějinné etapy systematické genocidy jednoho národa druhým.

Pokleknutí je vyjádření absolutní oddanosti tomu, před kým klečím. Dělá to muž (někdy), který žádá ženu o ruku, dělá to novopečený sir před anglickou královnou při pasování. Dělá to věřící před B-hem. Důvod pokleknutí před někým, kdo má jen jinou barvu pleti, je tím nejhorším projevem rasismu, jaký si můžeme představit. Doufám, že nejen naši sportovci se podobným projevům rasismu vyhnou.

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

Výzvy realitného trhu

Slovensko sedí na časovanej bombe. Následky pocítime všetci

Demografický problém nikto nerieši.

AUTORSKÁ STRANA PETRY PROCHÁZKOVEJ

Pratasevič sa bojí rovnako ako ja. No niektorí vzdorujú

V bieloruských väzniciach sú aj tí, čo nepodľahli, a preto na nich svet zabudol. Ako Maryja Kalesnikavová.

Komentár Zuzany Kepplovej

U zaľudí beží boj o Matoviča (komentár)

Nie je jedno, ako sa k výsledku dostaneme, tvrdí Kolíková.


Už ste čítali?