Židovský humor XXIII.

Autor: Tomáš Vodvářka | 12.8.2020 o 6:58 | Karma článku: 8,54 | Prečítané:  2051x

Další porce pro ty, kteří mají rádi specifický typ humoru. Odposlechnuto, nalezeno, objeveno. Pěkný den. 

Aaron Bergman, obchodní cestující zkouší získat nového zákazníka, majitele malé továrny. Na úvod mu nabídne mu krabici doutníků.                                                                                                         „Děkuji, ale nezlobte se, doutník jsem kouřil jednou před 5 lety a vůbec mi nechutnal ."                             "Tak co láhev prvotřídního koňaku?“, nedá se odbýt Bergman.                                                           „Ne, opravdu ne. Jednou jsem ochutnal skleničku, ale nic mi to neříká.“                                               „A nechtěl byste si v neděli oddechnout venku? Pozval bych vás do našeho soukromého golfového klubu,“ přihazuje obchodník.                                                                                                            "Kdepak, golf jsem jednou hrál, ale nebavilo mě to.“                                                                                 V tom do kanceláře vstoupí asistent.                                                                                                     „To je můj syn,“ představí ho továrník.                                                                                                        "Nechte mě hádat,“ řekne Bergman, „jedináček, že?“

Židovská matka: “Itziku, pojď sem!”
Itzik: “Je mi zima, mamele?”
Mamele: “Ne, máš hlad!”

Sára slaví čtyřicátiny.
„Drahá, co by sis přála za dárek k narozeninám? Jaguára? Sobolí kožich? Briliantový náhrdelník?“
„Morisi, chci se rozvést!“
„No tolik utratit jsem v plánu neměl.“

Mamele Kohnová: „Synu, chci, aby sis vzal za ženu dívku, kterou ti vyberu!”
Syn: „Ne.”
Mamele Kohnová: „Je to dcera Billa Gatese.”
Syn: „V tom případě ano!”
Mamele Kohnová přijde za Billem Gatesem a praví: „Chci, aby si vaše dcera vzala mého syna!”
Bill: „Ne.”
Mamele Kohnová: „Syn je viceprezident Světové banky!”
Bill: „V tom případě ano!”
Mamele Kohnová přijde za prezidentem Světové banky a praví: „Chci, abyste zaměstnali mého syna jako viceprezidenta!”
Prezident: „Ne.”
Mamele Kohnová: „Je to zeť Billa Gatese!”
Prezident: „V tom případě ano!”

„Každé pondělí vám ráno položím otázku,“ říká paní učitelka Goldsteinová. „Kdo jako první správně odpoví, má do čtvrtka volno!“                                                                                                                     V pondělí se zeptá: „Kolik litrů vody je Středozemním moři?“                                                            Nikdo neví.                                                                                                                                           Další pondělí se zeptá:„Kolik zrnek písku je na Sahaře?“                                                                    Opět nikdo neví.                                                                                                                                    Příští pondělí vejde učitelka do třídy, podívá se na katedru a řekne:                                                   „Kdo sem položil to euro?“                                                                                                                   „Já!“ zakřičí Mojše. „Nashle ve čtvrtek!“

Dva sexuologové si během interviewů všimli, že pět bujných newyorkských děvčat z Bronxu, z Upper West Side, z Brooklynu, z Queens a z Lower East Side tvrdí, že mají vztah z jistým Moische Mandelstamem. Ten bydlí v Canarsie. Zvědavý vědci navštíví pana Mandelstama. Dveře jim otevře důstojný pán s šedou bradou. “Prozraďte nám, jak to ve vašem věku dokážete?”, ptají se ohromeni.
“Nu”, říká stařík, “já mám kolo.”

S Mojšem Schlauchbruchem to jde ke konci. Zavolá svého syna: “Árone, voní to tady po jablečném štrůdlu, přines mi kousek.” Áron pospíchá do kuchyně, a hned se vrátí: “Mame říká, že to nejde. Ten štrůdl je pro pro smuteční hostinu!”

Mandelbaum je kvůli vloupání na soudním jednání. Jedné věci nerozumím”, říká soudce, “v bytě se nacházelo mnoho vzácných věci. Proč jste vzali jen bezcenné pitomosti?”
“Já to už nevydržim, pane soudce!”, říká očividně zdrcený Mandelbaum. “Moje manželka mi kvůli tomu dělala scény- a teď s tím začínáte ještě i vy.”

Tak pěkný týden, přátelé

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

Stĺpček šéfredaktorky Beaty Balogovej

Testovanie nie je hlasovanie, dajte sa otestovať

Je dôležité, aby štát dokázal otestovať všetkých, ktorí chcú byť zodpovední.


Už ste čítali?