Už někdo vyrábí žluté hvězdy s nápisem Jude?

Autor: Tomáš Vodvářka | 21.11.2019 o 6:11 | Karma článku: 2,00 | Prečítané:  632x

Média zveřejnila ne až tak překvapivou informaci, že ve Skandinávii při 81. výročí Křišťálové noci byly zhanobeny židovské hřbitovy a na ulicích se objevily hákové kříže a Davidovy hvězdy.

Dle všeho šlo o koordinovanou akci, která se odehrála jak ve Švédsku, tak i Norsku a Dánsku. Židovští obyvatelé našli na svých poštovních schránkách samolepky Magen David (šesticípé hvězdy) s nápisem Jude, věrné kopie nášivek, které museli nosit před zhruba 80 lety někteří spoluobčané, kteří nesplňovali kritéria "správného" genetického původu. Svastikou byly pomalovány památníky holocaustu a poničeny macevy zemřelých.

80 let není tak dlouhá doba. V roce 1943, kdy i v relativně klidném Dánsku začalo hrozit, že tamější Židé poputují stejně jako jejich méně šťastní rasově příbuzní v ostatních částech Evropy do vyhlazovacích táborů, dánští občané pomohli své židovské komunitě uprchnout do neutrálního Švédska. Jen díky těmto krokům nepotkalo dánskou židovskou komunitu zničení a válku nepřežilo "jen" 70 židů ze zhruba 450, kteří byli na konec deportováni. Necelých 8 tisíc - prakticky celá židovská obec - byla tímto krokem zachráněna. Tato událost byla oceněna udělením medaile "Spravedliví mezi národy". Jelikož se toto vyznamenání uděluje konkrétním osobám a nikoli skupinám, je Dánsko s oceněnými 22 jedinci daleko vzadu třeba za naší republikou. Jejich čin byl však v kontextu doby výjimečný a vysoce efektivní.

V současné době  žije v Dánsku maximálně 6400 Židů, ve Švédsku je to zhruba 3x více. Z hlediska celkového počtu všech obyvatel obou zemí jde o zlomky procent. Tito lidé rozhodně nejsou nijak agresivní vůči majoritní společnosti, nikomu nevnucují své pojetí světa, jsou nepochybně spíše uzavřeni do svých komunit. A to na rozdíl od jiných nově příchozích v poslední době, jejichž příliv a obtížnost až nemožnost integrace tyto země přestávají zvládat. 

Nabízí se základní otázka. Proč? Komu a proč vadí natolik, že je schopen připravit v den pro Židy tolik traumatický cílenou a koordinovanou akci, v níž je nepokrytě navazováno na období šoa. Opravdu si tito jedinci myslí, že pokud by tato promile jejich spoluobčanů "zmizela", bylo by v jejich zemi lépe a radostněji? Je historická paměť opravdu natolik krátká, že je třeba nového ponaučení? 

Jednou z možných příčin je celoevropská nechuť k existenci státu Israel. S čestnou výjimkou naší země je Evropa zachvácena mesianským syndromem vůči palestinským Arabům v Gaze a v Judei a Samaří, kam jdou značné finanční částky, jež - jak bylo mnohokráte prokázáno - nekončí u těch potřebných, ale v kapsách předáků organizací ovládajících Gazu a palestinská území na tzv. Západním břehu. Nikdo nepochybuje, že miliardy eur neslouží také k nákupu raket, budování tunelů a odpalovacích ramp. Stejně jako k financování návštěv jistým jedincům, jejichž jediným činem bylo vraždění nevinných civilistů, včetně žen a dětí.

Vypouštění necílených raket z pásma Gaza, jež mají jediný účel a to pozabíjet kohokoli - tedy i Araby - ve státu Israel, vypouštění zápalných balónů, které ničí jak úrodu, tak i pracně vysázenou vegetaci tam, kde byla ještě před pár desítkami let jen poušť atd., je bráno jako jakýsi normativ, o kterém se zpravidla v médiích nic nedozvíme. Na druhé straně stačí, když voják IDF použije nepřiměřeného obrany vůči někomu, kdo po něm hází kameny či zápalné láhve a je z toho pomalu první zpráva v evropských médiích. Poslední výrok evropského soudu o zákazu označování výrobků etiketou "made in Israel" z židovských osad v Judei a Samaří je jen takovým malým doplněním uvedeného. 

Toto jistě přispívá v hlavách méně přemýšlejících k tomu, aby zpočátku nalepovali na poštovní schránky žluté hvězdy. Odtud je pak jen malý krok k tomu, aby se v jejich rukách místo samolepky objevil kámen nebo nůž. 

Má-li Evropa přežít, musí bezpodmínečně chránit tyto minority a důsledně mýtit pověry a předsudky. Nebát se poukazovat na poměrně nedávnou historii, nazývat správnými pojmy to, co se v ní odehrálo a zejména si vzít ponaučení z toho, co se může stát, když se některá skupina občanů začne považovat za nadřazenou. 

Nebo bude opravdu třeba prožít si vše zas a zase? 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

AUTORSKÁ STRANA MICHALA HAVRANA

Vybrané postavy slovenského covidového betlehema (píše Michal Havran)

Dali sme svetu pokryteckú vládu bez mravov, ktorá nás vťahuje do hysterickej telenovely.

Minúta po minúte: Do pilotného testovania sa zapojilo viacero škôl

PCR testy zachytili 2 070 pozitívnych, antigény 822.

KOMENTÁR PETRA SCHUTZA

Hra s otvoreným ohňom

Keď Blaha hovorí o ochrane liberálnej demokracie, du blejt, velebnosti.


Už ste čítali?