Židovský humor V.

Autor: Tomáš Vodvářka | 14.10.2018 o 8:28 | Karma článku: 3,47 | Prečítané:  1226x

Nauč se smát, aniž bys plakal, říká jedno přísloví. Ke krásné neděli přidávám svým čtenářům několik dalších anekdot ze židovského prostředí. K šíření dále uděluji souhlas

Jeden zbožný Žid, když se dožil 105 let, přestal náhle chodit do synagogy. Jeho přátelé, znepokojení jeho nepřítomností po tolika letech projevované zbožnosti, zašli neprodleně za rabínem. Ani rabín neotálel a vydal se za souvěrcem. Ten se k jeho překvapení těšil výbornému zdraví. Proč tedy, když mu nic není, přestal chodit do synagogy?
Stařec odpověděl:" Když mi bylo devadesát, tak jsem, rebe, očekával, že si mne, baruch hašem, povolá každým dnem. Pak mi bylo devadesát pět, pak sto a teď, rebe, teď si myslím, že na mne, baruch hašem, zapomněl - a tak se mu nechci zbytečně připomínat".

 

Yossi Schiff se vracel ze služební cesty z Ameriky. Po dlouhém letu dorazil do Tel Avivu a přistoupil k přepážce.
"Jaký byl účel vaší cesty?", zeptala se úřednice.
"Obchodní," odpověděl Yossi.
"Jak dlouho jste byl pryč?"
"Sedm dní."
"Cestoval jste s někým?"
"Cestoval jsem s manželkou," řekl Yossi, "ale zůstala o den déle u své sestry a vrací se zítra."
Stále ve stejném rytmu a stejným tónem úřednice pokračovala: "Bude dům zítra uklizený? Budou na stole květiny na šábes?"

 

Kavárna Royal. Birnbaum s Blumenfeldem se konečně dočkají číšníka. 
"Mně čaj" objednává Birnbaum. "Mně taky", přidává se Blumenfeld," a číšníku, nezapomenou, čistou sklenici".
Po chvíli přichází číšník s dvěma čaji a ubezpečuje se: "Který z pánů si přál to čisté sklo?"

 

Bohatý Žid koupí obrovský dům s padesáti pokoji a nechá ho zrekonstruovat. Když je téměř hotovo, uvědomí si, že zapomněl na mezuzy. Honem spěchá do obchodu, koupí padesát kusů a požádá řemeslníka, aby je připevnil ve správném úhlu na pravou stranu všech dveří kromě koupelen a kuchyní. S obavami čeká, jak to dopadne, jestli nedojde k poškození laku a jestli bude vše v správně. Když se vrátí za několik hodin, je tak potěšen krásou provedení , že dá řemeslníkovi odměnu.
Ten při odchodu povídá: „Jsem rád, že jste s mojí prací spokojen. Jo a všechny ty záručáčky jsem vyndal z krabiček a dal vám je na stůl do jídelny.“

 

Kohn: "Roubíček, prej jim umřela žena. Který lékař ji ošetřoval?"
Roubíček:"Žádnej, ona umřela sama."

 

Jaký je rozdíl mezi matkou z Jeruzaléma, Haify a Tel Avivu?
Matka z Jeruzaléma doufá, že se její syn ožení se slušnou věřící dívkou z ortodoxní rodiny. Matka za Haify doufá, že se její syn ožení se slušnou dívkou. Matka z Tel Avivu doufá, že se její syn ožení s dívkou.

 

Když odešli do důchodu, rozhodli se Mojše se Sárou vypravit do Izraele a procestovat Zemi otců křížem krážem. Jednou, cestou po izraelském venkově, se zastavili malé restauraci na jídlo. Po obědě pokračovali za dalším turistickým cílem. Po půl hodině si Sára uvědomila, že zapomněla v restauraci na stole brýle, když si vybírala z jídelního lístku. Mojše neochotně otočil auto zpět a celou cestu jí vyčítal brýle, zapomnětlivost a spoustu dalších věcí. Sáře připadala cesta zpátky nekonečná, ale zatnula zuby. Nakonec se vrátili k restauraci, kde před tím obědvali. Sára vystoupila z vozu a vydala se pro brýle. 
Mojše stočil okýnko zavolal za ní:
"Když už tam jdeš, vezmi mi klobouk a kreditku!"

 

Když se dostal Mussolini k moci, rozhodla se italská pojišťovací společnost Generali propustit všechny židovské zaměstnance.
Ve lvovské pobočce tehdy pracoval Žid - neobyčejně schopný agent, o kterého nechtěl tamější ředitel přijít. Nechal si agenta zavolat a poradil mu:
"Je třeba, abyste se nechal pokřtít, jen tak budete moci zůstat na své místě."
Agent po krátkém přemýšlení souhlasil: "Tak tedy ano, pošlete pro kněze!"
Za chvíli k němu do kanceláře přišel kněz, ředitel zatím hlídkoval v předpokoji. Uběhla jedna hodina, druhá...
Po třech hodinách vyšel z kanceláře zpocený kněz a za ním kráčí židovský agent se spokojeným zářícím úsměvem.
Ředitel se k agentovi rozběhne: "Tak co, mohu vám gratulovat? Jste již pokřtěn?"
"Já pokřtěn?!", odpoví agent. "To mne ani ve snu nenapadlo... Ale kněz je pojištěný!"

 

Velkoobchodník Abeles se soudí se svým bývalým společníkem. Dva dny před přelíčením se velkoobchodník radí se svým advokátem: „Pane doktore, a co kdybych tak poslal soudci tučnou, vykrmenou husu se svou navštívenkou?“
„Zbláznil jste se? Soudce Bielecki nenávidí korupci! Prohrajete celý spor!“
Přelíčení skončilo tím, že soudce přiřkl Abelesovi vymáhaný finanční obnos.
Velkoobchodník opět navštívil advokáta: „Pane doktore, já vám prozradím jedno tajemství. Neposlechl jsem vás a soudce ode mě dostal husu.“
„Ale to není možné!“
„Ale ano. Jenom s tím rozdílem, že jsem do balíku s husou vložil navštívenku svého bývalého společníka.“

 

Frank se konečně vyrovnal se svojí homosexualitou a rozhodl se pro "coming-out". Chtěl to říct matce jako první, takže při příští návštěvě u rodičů zašel do kuchyně, kde jeho matka míchala kuřecí polévku. Hodně nervózně jí Frank začal vysvětlovat, že si uvědomil, že je gay.
Aniž vzhlédla od míchání, jeho matka řekla: "Myslíš, tím homosexuál?"
"No … ano," odpověděl.
Stále ještě s očima upřenýma na polévku se zeptala: 
"Znamená to, že to děláš jinému chlapovi pusou?" 
To Franka docela zaskočilo, ale nakonec s koktáním přisvědčil. Načež se k němu matka otočila a zašermovala mu vařečkou pod nosem: 
"Už se nikdy neopovažuj stěžovat si na to, jak vařím!"

 

Jeden Žid si stěžuje u okresního soudu ve Stanislavově, že jeho odvolání nebylo vyřízeno ani po dlouhé době.
Úředník: "Co byste nechtěl? Kam spěcháte? Vy Židi jste přibili našeho Pána Ježíše Krista na kříž!"
Na to Žid opáčí: "Škoda, že se neodvolal k okresnímu soudu ve Stanislavově! Mohl ještě dnes žít..."

Goldbaum potkal svého přítele Rosenkranze v pondělí večer ve vykřičené čtvrti. Goldbaum je evidentně v rozpacích.
„Co ty tu děláš?“ ptá se ho přítel.
„Moje žena odjela do lázní, a tak jsem si řekl, že je to jedinečná příležitost, abych… chápeš…“
„Chápu. A co to držíš pod paží?“
„Modlitební knihu.“
„Děláš si ze mě legraci? K čemu ti tady bude sidur?“
„No, řekl jsem si, že když se mi tu bude líbit, tak tu zůstanu až do soboty.“

 

Manévry izraelské pěchoty.
Vojáci dostávají od generála instrukce: Jak se z amplionů ozve pif - pif - pif, to je střelba, musíte zalehnout.
Když se ozve ra-ta-ta-ta-ta, tak to jsou kulomety, vybalíte polní lopatky a začnete si kopat zákopy.
A když se ozve bum - bum - bum, což jsou děla, tak do těch zákopů zalezete.Pěšáci nahodí plnou polní, popadnou dřevěné pušky a vyrazí.
Ozve se pif - pif - pif , všichni zalehnou, jenom Roubíček pokračuje dál.
V tom ra - ta - ta- ta, všichni začínají hloubit zákopy, jen Roubíček postupuje stále vpřed.
Bum - bum - bum - bum, vojáci zapadnou do zákopů, Roubíček pořád pochoduje.
Generál už to nevydrží, seběhne z pozorovatelny a běží k němu.
Roubíček! Vy jste to nepochopil?! Pif-pif pušky, ratata kulomety, bum-bum děla!!!
A to jste pane generále ještě nikdy neviděl hrdinu?

 

Přeji všem svým čtenářům shavua tov - dobrý týden. 

 

 

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

DOMOV

Bývalý redaktor STV: Neveril som, že takým správam môžu ľudia veriť

Téma manipulácie v médiách je podľa Jozefa Brezovského aktuálna.

DOMOV

Lučanský chváli sponzora Smeru. Blysol sa aj pri Kočnerovi

Slobodník vstúpil do Smeru po odchode z polície v roku 2010.


Už ste čítali?