Popelec jako začátek

Autor: Tomáš Vodvářka | 14.2.2018 o 6:29 | Karma článku: 3,45 | Prečítané:  451x

Dnes bude v chrámech dávat kněz na čelo křížek palcem umazaným popelem a sdělí kajícníkovi, že prachem je a v prach se obrátí. Paradoxně jde však o začátek a nikoli konec.

Začíná období postu. V dřívějších dobách se přestalo hodovat, skončily plesy a kněží nabádali své ovečky k odříkání si čehokoliv. Věřící si po dobu postu odpustili (či se aspoň o to pokusili) oblíbené jídlo, cigarety či alkohol a měli tak říkajíc "splněno". 

Věc je však mnohem složitější, než "to vydržet" 40 dní a poté se opětovně ponořit do zvyklých stereotypů. Moderní víra nechce po člověku tuto umírněnou formu flagelantství. Daleko důležitější je jakési zklidnění, rozjímání o sobě samém i o všem, co děláme a jestli je to ve shodě s tím, co je pro nás v životě to nejpodstatnější. Jestli tak říkajíc neměníme svůj život na drobné, které je snadno poztrácet.

V jednom z velkých příběhů Nového zákona je srovnání celníka a farizeje. Oba dva přicházejí do chrámu ve stejnou dobu. Farizej svému Bohu skládá účty, vyjmenovává vše, co dělá, jak se správně postí a dodržuje Mojžíšův zákon. Na závěr sděluje, že je rád, že není jako ten celník, o němž dobře ví, že krade a že je to lump..

Celník stojí vzadu, není schopen zvednou ani pořádně oči a jen prosí za odpuštění. 

V moderním jazyce má slovo farizej hanlivý nádech. Bere se to většinou jako jakýsi etalon pokrytectví a falše. Ve skutečnosti to byli velmi ctnostní lidé, kteří přesně dodržovali zákon, plnili do puntíku to, co jim odkázal Mojžíš a byli skutečnými znalci Písma. Byli to lidé vážení, jejich okolí si je předcházelo. Naopak celník (dnes v podstatě neutrální význam), byl prototypem zloděje, člověka nečistého, který se dotýkal císařových peněz a byl proto dle Židů rituálně pošpiněn. V moderním jazyce šlo o obyčejného veksláka, onu osobu, která i dnes tu a tam postává před směnárnami, aby ošidila méně pozorného člověka. 

My tak nějak všichni spíše inklinujeme k tomu farizei, protože dodržujeme psaná i nepsaná pravidla, snažíme se žít v pravdě a nedělat to, co je proti zákonu. Jsme velmi často rychle hotovi s úsudkem o těch okolo nás. Dokonce jsme schopni se okamžitě ostře vymezit vůči oněm nepoctivým "celníkům", vekslákům, které občas potřebujeme, ale kterými v hloubi duše pohrdáme i dnes. 

A tak nás čeká překvapení, neboť Písmo praví, že zatímco ten celník odešel z  chrámu očištěn, ten farizej nikoliv. Lidská soudnost nechápe, je to proti jeho přirozenosti. Přece je jasné, kdo je ten "spravedlivější".

Bůh po nás nechce abychom farizejsky skládali účty má dáti - dal, dokonce velkoryse přehlíží naše pochybení. To, oč tu běží je daleko hlubší, jde o poctivost člověka k sobě samotnému, přiznání si vlastní nedokonalosti a uvědomění si chybějící pokory. To, že ten celník je nakonec Bohu bližší při svém přiznání si chyb než dokonalý farizej, který je lidsky bezchybný, ale s prázdnotou v duši.

Čtyřicet dní je dlouhá doba, v které je nám nabízena možnost se odebrat od sterilní dokonalosti farizeje k lidské nedokonalosti celníka, který si však dobře vědom svých prohřešků. Je to cesta lidským mozkem nepochopitelná, avšak jediná, která lidskou bytost posune dál. 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

DOMOV

V pozadí detvianskej kauzy sa objavuje Kotleba a spravodajcovia

Firma z Bránikovho blogu robila čistky.

DOMOV

Zomrela populárna speváčka Jana Kocianová

Jana Kocianová zomrela vo veku 72 rokov po ťažkej chorobe.

SVET

Slovák na najvyššej pozícii Únie? Začal sa diplomatický boj

Šefčovič nie je outsider, no veľkú šancu nemá.


Už ste čítali?