Jak známo, od Nového roku se zavádí plošná povinnost všech lékařů předepisovat recepty elektronickou cestou - tzv. e-recept. Současný princip /který zde platil po staletí/ spočíval v tom, že lékař vybere předepsaný lék, napíše jej ručně či vytiskne na papírový recepis a předá nemocnému. Ten si jej vyzvedne ve své lékárně.
Nově lékař nastaví ve svém programu lék a pošle žádost na tzv. Centrální úložiště elektronických receptů. Z něj by mělo dorazit bleskově schválení a na papír je vytisknut čárový kód, dle kterého pak v lékárně bude vydán příslušný medikament.
Zmíněný kolega mne však zaujal poznámkou, která vyplynula z jeho rozhovoru s oním policistou. Pokuty, které jsou udělovány za dopravní přestupky, jsou stanovovány dle společenské nebezpečnosti protiprávního jednání. Každý chápe, že pokuta za špatné parkování bude jistě menší než ta za jízdu pod vlivem alkoholu.
Zákonodárce však v zákonu o elektronické preskripci č. 378/2007 /konkrétně v paragrafu 80/, stanovil pokutu za nerespektování povinné elektronické preskripce až do výše 2.000.000,- Kč /slovy dvou miliónů korun/. Není mi známo duševní pohnutí poslance, respektive celého poslaneckého sboru, který schválil tento paragraf. Jaká společenská nebezpečnost tkví v tom, že pacient dostane stejný lék ve stejném množství a jediným rozdílem bude to, že místo čárového kódu přinese do lékárny název léku? Nelze než připustit, že občasné vtipy o hladině IQ poslanců, jež se limitně blíží nule, nejsou ani vtipem.
S nástupem účinnosti tohoto zákona čekají naše občany další ústrky. Ve zprávách se dozvídáme o stále větším a větším nedostatku zejména praktických lékařů, kteří již na mnoha místech přesluhují. Po zjištění podobných zvěstí se jich nemálo rozhodne, že prostě svou praxi ukončí a odejdou do penze. Mnoho z nich ještě píše své zprávy na psacích strojích a elektronizaci své praxe již prostě nechtějí zavádět. Hrozba nehorázné pokuty za neuposlechnutí předmětného zákona jim rozhodnutí ulehčí. Mnohdy jde o staré ostřílené praktiky, jejichž zkušenosti jsou k nezaplacení.
Další lahůdkou je paragraf, který neumožňuje předat recept rodinnému příslušníkovi. Snad každý z nás má doma starého rodiče, babičku či dědečka, kterému již stav jeho těla nedovoluje jednou za tři měsíce dojít k svému lékaři pro recept. Autor článku - neurolog - má podobných chronických a těžce postižených nemocných ve své péči několik stovek a dosavadní systém předávání receptů byl bezproblémový. Jistě - onen recepis lze poslat buď na mail či dokonce na mobil, ale kdo zná starší generaci ví, že toto může být problémem.
Lékař zcela ztratí informaci o tom, jestli v době předpisu léku není dotyčný zrovna hospitalizován. V tom případě je totiž jeho léčba hrazena z prostředků nemocnice a případný předpis účinného léku je připsán k tíži předepisujícího ambulantního lékaře. Autor článku již zažil před lety tento případ ve své vlastní praxi a dotáhl jej k soudu. Tam mu bylo sděleno, že i když předepsal lék v dobré víře, musí jej uhradit a případné náklady pak soudně vymáhat od příbuzných pacienta, kteří jej o současné hospitalizaci neinformovali. Že těchto případů bude po zavedení e-receptu přibývat, je logické.
Elektronizace má pomáhat oběma stranám a urychlovat administrativu. Lékaři dobře vědí, který systém danému stavu prospívá a který je naopak zbytný či přímo škodlivý. Pakliže je v zákoně dána možnost likvidace ambulantní praxe pro naprosto bagatelní "přestupek" a z lékařů se stávají zločinci /dle výše zmíněné pokuty jsou na úrovni násilníků a lupičů a jejich kauce/, pak se nelze divit, že personální devastace zdravotnictví bude pokračovat. Že mnoho lékařů po zvážení podobných buzerací zvolí raději klidnější /a lépe placené/ místo v zahraničí.
Bylo by dobré, aby pacienti, kteří budou druhotně postiženi těmito kroky spolkli své kletby a nadávky v ordinacích a začali "obtěžovat" své poslance. Bylo by to jistě prospěšnější a účinnější.
